Když záclony a ubrusy správně perete, vydrží mnohem déle
Nejčastější chybou je přeplnění prostoru. Lidé chtějí do koutku vtěsnat knihovnu, křeslo, stolek i obrazy, a výsledkem je skladiště. Vyberte jednu činnost — čtení — a té podřiďte vše ostatní. Další častou chybou je ignorování proudění vzduchu. Uzavřený koutek bez větrání začne po čase zapáchat a vlhnout. Pokud nelze instalovat okno, nechte alespoň mezeru pod dveřmi nebo mřížku v příčce. Zásuvky a kabely veďte v lištách po zdi, nikdy volně po podlaze, kde o ně zakopnete.
Nové Město pražské je ukázkou toho, jak středověké plánování dokázalo předběhnout dobu. Karel IV. nedal jen rozkaz „postavte město", ale definoval šířky ulic, umístění trhů a kostelů. Pokud ho chcete opravdu poznat, přestaňte hledat „nejkrásnější kostel" a začněte sledovat, jak se ulice stáčejí, kde se rozšiřují a proč. Odpověď je vždy stejná: protože to tak bylo zamýšleno.
První pravidlo se týká výšky. Nízká sestava kolem sedačky opticky ubere stropu, ale přidá šířku. Pokud potřebujete úložný prostor, dejte ho do výšky, ne do šířky — vysoká, ale úzká skříň zabere méně podlahy a místnost nechá dýchat. Vyhněte se kombinaci vysoké skříně a vysoké knihovny na protější stěně; prostor se tím uzavře a vznikne pocit chodby. Raději jednu stěnu nechte téměř prázdnou.
Nakonec myslete na skladování. Záclony i ubrusy ukládejte čisté, suché a volně složené. Vlhké textilie v uzavřené skříni plesniví a zapáchají. Ubrusy nepokládejte na sebe vlhké – stačí jedna nedosušená vrstva a celý stoh získá zatuchlý pach. Pravidelná kontrola a šetrné zacházení prodlouží životnost o roky, aniž byste museli kupovat nové.
Teplota, program a sušení rozhodují o životnosti U záclon volte šetrný program s vyšším množstvím vody a nižšími otáčkami odstředění. Nadměrné ždímání láme vlákna a vytváří trvalé zlomy. U ubrusů platí, že bavlna snese vyšší teplotu než syntetika, ale vždy se řiďte štítkem. Aviváž nepoužívejte u záclon, které mají být splývavé – obalí vlákna a tkanina ztratí přirozený pád. Naopak u froté ubrusů aviváž změkčí vlákna, ale snižuje savost, takže je lepší ji vynechat úplně.
Před samotným praním záclony důkladně protřepejte a zbavte prachu. Prach ve vláknech se při praní mění na mazlavou hmotu, která se špatně vyplavuje a způsobuje šedivý nádech. U ubrusů nejdříve odstraňte zbytky jídla – škrob, omáčky a tuk se jinak zapečou do tkaniny a zůstanou viditelné i po vyprání. Skvrny předem ošetřete jemným mýdlem nebo prostředkem na nádobí, nechte působit a teprve pak vložte do pračky.
Mezi nejčastější příznaky patří zápach z tlamy, který přetrvává i po vyčištění. Dále si můžete všimnout, že pes jí pomaleji, vyhýbá se tvrdému krmivu, nebo při jídle klape čelistmi. Někteří psi uhnou, když se chcete dotknout tlamy. Slintání, občasné krvácení z dásní nebo viditelné ztmavnutí zubu u kořene jsou jasné signály. Nepřehlédněte ani změnu barvy dásní – zdravá dáseň je růžová, zánětlivá je červená až fialová. Pokud pes třepe hlavou nebo si tlapkou tře čumák, může to znamenat bolest zubu, ne jen svědění ucha.
Další častá chyba je věšák na ručník umístěný přímo nad sprchovým koutem. Ručník pak neustále vlhne, protože na něj stoupá pára, a v koutě vzniká plíseň. Věšák dejte mimo dosah páry, ideálně na protější stěnu nebo na dveře. Do samotného koutu patří maximálně háček na žínku, který po každém použití vyndáte.
Sušení je kritická fáze. Záclony věšte mokré přímo na garnýž nebo na sušák do stínu. Slunce způsobuje žloutnutí a křehnutí vláken. Ubrusy sušte rozložené, nikdy ne přehozené přes šňůru – vznikají tak ostré lomy, které se už nevyžehlí. Pokud sušičku používáte, zvolte nízkou teplotu a vyjměte textilie, dokud jsou mírně vlhké. Usnadníte si žehlení a zabráníte vzniku záhybů.
Žehlení přizpůsobte materiálu. Záclony žehlete z rubu přes vlhkou látku, syntetické jen při nízké teplotě, jinak se lesknou a taví. Ubrusy žehlete z rubu, dokud jsou vlhké. Škrob není vhodný pro všechny tkaniny – u tmavých barev může zanechat bílé mapy. Častou chybou je žehlení špinavé textilie: nečistoty se zapečou a už je neodstraníte.
Záclony a ubrusy patří k textiliím, které toho vydrží hodně – prach, slunce, mastnotu z kuchyně i časté praní. Právě proto se často perou špatně: buď příliš horkou vodou, nebo s nesprávným programem. Základem je vždy podívat se na štítek výrobce. Pokud na něm stojí 30 °C, praní na 60 °C tkaninu nenávratně poškodí – smrští se, ztratí barvu nebo ztvrdne. U záclon platí dvojnásob, že méně je někdy více. Časté praní je zbytečné, pokud nejde o silně znečištěný kus.