Dvojité sklo nebo trojsklo: která volba vám ušetří nervy i peníze

Před odchodem si řekněte, kdy nejpozději chcete být doma. Děti se v parku snadno přetažení a večer pak přichází pláč a únava. Stanovte si čas odchodu o patnáct minut dřív, než skutečně potřebujete, abyste stihli cestu bez spěchu. Nezapomeňte po sobě uklidit – zbytky jídla a papíry odneste do koše nebo si je vezměte s sebou. Parky a zahrady jsou pro všechny a udržovat je čisté je součástí odpovědnosti. Když budete dodržovat tyto jednoduché zásady, odpoledne vás nic nepřekvapí a děti si odnesou zážitek, ne jen únavu.

Barvy a materiály držte v jednom tónu se schody. Tmavý koutek opticky ještě zmenšíte, pokud použijete tmavě hnědý nábytek a černé doplňky. Světlá podlaha, bílé obložení a jedna výrazná barva na polštáři stačí. Koberec nebo běhoun snižuje hluk a zvyšuje pocit tepla, ale musí být tenký, aby se dal snadno vysávat. Závěsy na šikmé stěně nepoužívejte – překážejí a špatně se zavěšují.

Co se týče jídla, nejlepší je vzít si vlastní. Bageta s pomazánkou, nakrájená zelenina a ovoce v uzavíratelné krabičce vydrží celé odpoledne. Vyhnete se frontám a nejistotě, co dětem nabídnou v stánku. Pokud jdete na delší dobu, přibalte termosku s čajem nebo vodou – v parcích často není kde si tekutiny doplnit. Pozor na mléčné výrobky, které se v teple rychle kazí. Raději zvolte trvanlivé svačiny.

Začněte jednoduchou hrou na rozcvičení, které se dá říkat „peřinová honička". Potřebujete dvě deky nebo staré prostěradlo. Děti se rozdělí do dvojic. Jedno dítě si lehne na deku a druhé ho táhne po zemi. Kdo je na dece, nesmí se držet okrajů, jen se veze. Dvojice, která dojede do cíle, vymění role. Pozor na klouzání na hladké podlaze – je lepší hrát na koberci nebo v tělocvičně. Typická chyba je, že táhnoucí dítě běží příliš rychle a spolujezdec vypadne. Vysvětlete, že jde o souhru, ne o závod.

Materiály měňte, barvy ne. Stejný odstín vypadá jinak na sametu, na lnу a na bavlně. V obýváku často dominuje hrubší tkanina, která vydrží. V ložnici vsaďte na jemnější materiály – satén, percale, jemný len. Barva zůstane, ale prostor se zklidní. Pozor na lesk: lesklé povrchy v ložnici odrážejí světlo a mohou působit rušivě. Matné povrchy jsou pro spánek vhodnější. Stejnou barvu tak přenesete bez toho, aby ložnice kopírovala obývák.

Stejnou pozornost věnujte kotvení. Rám se nesmí jen „přilepit" na parapet, protože lodžie pracuje s vlhkostí a teplotními výkyvy. Kotvení do nosné konstrukce, správné podložení a pružné utěsnění spárou tmelu nebo páskou rozhodují o tom, zda vám tam nepoteče. Typická chyba je utěsnění pouze z vnitřní strany – voda se pak dostane do konstrukce a nemá kudy odtéct.

Při výběru zasklení lodžie nejde jen o to, kolik komor má profil. Rozhoduje souhra tří věcí: tepelná izolace skla, těsnost rámu a způsob montáže. Pokud se zaměříte pouze na počet komor, snadno přeplatíte za vlastnosti, které se v praxi neprojeví, nebo naopak podceníte detaily, které způsobí kondenzaci a průvan.

Odvodnění bývá opomíjené. Každý rám by měl mít drenážní otvory, kterými odtéká kondenzát. Pokud je montážník zalepí nebo překryje parapetem, voda se hromadí v profilu a po čase prosakuje dovnitř. Zkontrolujte také, zda jsou otvory umístěné ve spodní části rámu a zda nejsou ucpané stavebním materiálem.

Začněte tím, k čemu lodžii skutečně používáte. Pokud slouží jako sklad kol a sezónních věcí, stačí dvojsklo s kvalitním rámem a poctivým osazením. Jestliže v ní chcete sušit prádlo, pěstovat rostliny nebo ji časem vytápět, sáhněte po trojskle s teplým rámem a plynovou výplní. Rozdíl poznáte hlavně v zimě na vnitřní straně skla – u špatné volby se objevuje vlhkost a plíseň.

Před podpisem smlouvy si vyžádejte zaměření přímo na místě. Rozměry lodžie se mohou lišit od původních výkresů, zejména u panelových domů. Nespoléhejte na to, že „to sedne". Nechte si v nabídce uvést konkrétní typ profilu, skla i kování a domluvte si, kdo řeší případné škody při montáži. Poslední rada: vyhněte se tlaku na co nejnižší cenu. Ušetřené peníze se často vrátí v podobě opravy po první zimě.

Co rozhoduje víc než počet komor Zásadní je součinitel prostupu tepla skla, ne počet komor profilu. Dvojsklo s dobrými parametry bývá v praxi lepší než trojsklo s nekvalitním rámem. Ptejte se na hodnotu Ug a celkovou hodnotu Uw, která zahrnuje i rám a okraj skla. Dále sledujte, zda je mezi skly argon nebo krypton a zda je vnější sklo opatřeno selektivní vrstvou. Právě ta snižuje únik tepla a omezuje rosolení.